Česko-bavorská vysokoškolská agentura podpořila vývoj testovacích systémů, které umožňují včasné odhalení chorob včel. Univerzita v Řezně, Masarykova univerzita v Brně a Akademie věd České republiky v Praze se tímto společným výzkumným projektem pokusily čelit úmrtnosti včel.
Začátkem roku 2019 proběhlo úspěšné bavorské referendum o biologické rozmanitosti pod heslem „Zachraňte včely!“. I na české straně je mnoho lidí odhodláno chránit včely, které jsou ohroženy nejen ubývajícími stanovišti a znečištěním životního prostředí, ale také chorobami, mezi něž patří i bakteriemi vyvolávaný mor včelího plodu.
Tomu se věnoval nový výzkumný projekt „Luminiscenční imunostanovení jako citlivý nástroj pro diagnostiku nemocí včel“. Projekt je výsledkem mnohaleté spolupráce doc. Petra Skládala a Dr. Zdeňka Farky ze Středoevropského technologického institutu (CEITEC) na Masarykově univerzitě v Brně na české straně a Dr. Hanse-Heinera Gorrise a Matthiase Mickerta z Ústavu analytické chemie, chemo- a biosensorů na univerzitě v Řezně. Do výzkumné skupiny se zapojil také Dr. Daniel Horák z Ústavu makromolekulární chemie AV ČR v Praze. Spolupracující partneři si dali za cíl vyvinout nové testovací systémy, které mohou diagnostikovat choroby včel v nejranější fázi, a tak najít co nejúčinnější způsob, jak zabránit dalšímu šíření těchto chorob.
Konkrétně se věnují bakteriálnímu onemocnění – moru včelího plodu. Pokud je zanesen do úlu, může to mít pro včelí kolonii katastrofální následky: „Když jsou larvy napadeny těmito bakteriemi, zcela se rozloží,“ vysvětluje Hans-Heiner Gorris. Zůstávají pak jen bakteriální spory, které se dále šíří a infikují další larvy. Nezřídka proto musí být zničena celá včelstva.
Vědci pracovali na nových detekčních metodách, které mají identifikovat patogeny co nejrychleji. U použité metody jsou bakterie ze vzorku zachyceny pomocí jedné protilátky a detekovány protilátkou druhou. Tato druhá protilátka je opatřena nanočásticí a slouží jako značka, která ukáže, zda je ve vzorku přítomna bakterie. Právě využití nanotechnologií umožňuje dosáhnout lepších parametrů, než jaké mají jiné metody.
V září 2019 se na Masarykově univerzitě v Brně uskutečnil společný workshop, při kterém se účastníci nejdříve vzájemně informovali o stavu výzkumu na obou stranách a následně byl stanoven další postup v rámci společného projektu. Matthias Mickert navíc účast na workshopu spojil s dvoutýdenním vědeckým pobytem v Brně, kde si prakticky osvojil syntézu nanočástic a zajistil tak transfer vědomostí z Brna do Řezna. Syntéza nanočástic byla v Řezně teprve v počátcích. V roce 2020 strávil dr. Zdeněk Farka na Univerzitě v Řezně celkem dva měsíce.
Původně plánované setkání v Řezně v červenci 2020 muselo nakonec kvůli koronavirové pandemii proběhnout formou online workshopu v říjnu téhož roku. V tomto roce bylo z projektu společně publikováno celkem pět článků v odborných periodikách.
Projekt je v letech 2019 až 2021 financován Česko-bavorskou vysokoškolskou agenturou z prostředků Svobodného státu Bavorsko a Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky celkovou částkou 90.000 EUR. Společná výzva „Joint Call Bavorsko – Česká republika 2019–2021“ podporuje česko-bavorskou spolupráci ve vědě a výzkumu.
Tisková zpráva Univerzity v Řezně
Příspěvek na webových stránkách institutu CEITEC
Rozhlasový příspěvek Radia Praha
Fotky a ilustrace: Hans-Heiner Gorris, Matthias Mickert
